František Ladislav Čelakovský

František Ladislav Čelakovský (March 7, 1799 Strakonice – August 5, 1852 Prague) was a Czech writer, philologist, and folklorist, a significant representative of the Czech national emancipatory movement.

Čelakovský was born in Strakonice in the family of a carpenter, after his studies at grammar schools in Písek and České Budějovice, he studied philosophy in Prague and then in České Budějovice and Linec. During this period, he started deepening his philological self-education and this was also when his folklorist interest in the culture of Slavic nations began. He did not finish university studies and worked as a private tutor while at the same time publishing his first poetry books, folklorist works, and translations. In Prague, he grew close with figures of the national revival and actively participated in this movement. From the 30s on, he worked as the editor for Pražské noviny and its fiction supplement, Česká včela, starting in 1835, he taught at the Prague´s German university as a substitute professor of Czech language and literature. He was called off this position because of his criticism of the Russian tsar absolutism. He moved to Vratislav in 1842 and became a professor of Slavonic studies, then occupied the same position at the Prague university since 1849. [1]

If one of the significant areas of Čelakovský’s poetry legacy i.e. echo poetry is based on the principle of imitation and stylization of folk poetry, the thoughts of the German pre-romantic philosopher Herder [2] influenced his scientific effect as well: he dealt with the research of the folklore of the Slavic nations or nations that were considered Slavic at the time. [3] His folkloristic interests are connected to his philological research as well.

The inception of Čelakovský’s serious interest in philology dates to the period of his studies in Prague, České Budějovice, and Linec. Čelakovský was self-educated in several languages and studied their literature and lettering as well. In his philosophical routing, he favored more and more the method of comparative linguistics and scholastically, he also deals with dead languages. The peak of his philological efforts is defined by the generous project of the dictionary of all Slavic languages, out of which he only managed to process the languages of the Wends. [4]

Čelakovský is, among others, considered to be one of the founders of the Czech Baltistics. He bought the translation of the Rez’s collection of Lithuanian dainos (folk songs) which he published under the title Lithuanian national songs in 1827. The folklorist interest in the baltistic culture was then complemented by a linguistic interest. Already in the preface to the edition of the Lithuanian folk songs, Čelakovský mentioned the congeniality of the Lithuanian language with the Slavic languages. He repeated his thesis about the congeniality of these languages in his later work Čtení o počátcích dějin vzdělanosti a literatury národův slovanských (Reading of beginnings of the education and literature of slavic nations) from 1852 where he brought attention to the potential of the studies of the Baltistic languages for the sake of knowing the Slavic languages. He proved his thesis by the supposedly Baltistically sounding toponymy of some of the Czech rivers and towns. [5] Among the works attributed to Čelakovský is the Lithuanian dictionary created probably in the 1920s. The author of the dictionary focuses on the balto-slavic lexical matches, which he uses to prove the historical lexical congeniality of Baltic and Slavic languages. Apart from the mention in the letter from J.V. Kamarýt, Čelakovský’s authorship is also suggested by the compliance of the method in the dictionary with Čelakovský’s philological opinions and methods. [6]


[1] DVOŘÁK, Karel et al. Dějiny české literatury. Sv. 2. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960, s. 282-308.
[2] Johann Gottfried Herder byl německý filosof, tvůrce moderního pojetí národa. Jazyk, který zkoumal v textech lidových písní, považoval za zásadní kulturotvorný konstituent národa. (KRAUS, Arnošt. ‚HERDER, Johann Gottfried‘. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1888-1909, sv. 11, s. 158-160.)
[3] srov. ČELAKOVSKÝ, František Ladislav. Čtení o počátcích dějin vzdělanosti a literatury národův slovanských. Praha: Museum kr. Českého, 1877; ŠAFAŘÍK, Pavel Josef. O národech kmene litevského. Časopis Českého museum. Praha, 1835, s. 292-297.
[4] BÍLÝ, František. O filologickém vývoji Fr. Lad. Čelakovského (…). Listy filologické. Praha, 1899, roč. 26, s. 103-116.
[5] ŠVEC, Luboš. České národní hnutí a baltská etnika: motivace zájmu a styčné plochy. In: Pocta Čelakovskému. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2004, s. 30-42.
[6] LEMEŠKIN, Ilja. Františeko Ladislavo Čelakovskio lietuvių kalbos žodynas. Leksikografija ir leksikologija, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2010, s. 98–113.

National Revival

A National Revival is a term used for the formation of culture in some of the modern European nations at the end of the 18 th and 19 th century. According to the historian Theodor Schieder, there were three ways in which the formation of national states happened: the first manner was the establishment of the nation by way of an in-state revolution, the second was a unification of smaller state units that were connected by language and culture, and the third was the separation of a nation from bigger, supranational state units. [1] It were terms such as ‘revival’ or ‘awakening’ that are most commonly used in association with the nations that were trying to become independent from bigger, multi-ethnical units during the 19 th century. These emancipatory efforts of small nations were then realized above all in an effort to free the national cultures, the mediator and bearer of which were undoubtedly the national language – which was then because of the demands of its intellectualization and the ability of academic and literary dialogue subdued to scholarly research and finally codification. [2] The awakened interest in the art of lettering, mythology and folklore of these nations is then a natural result of the aforementioned tendencies.

Among the specific nations that had a national revival are, besides the Czech nation, also other small Slavic nations and Baltic nations. [3] The Czech National Revival is a term often primarily associated with a certain period of history of the Czech literature. Despite this, it is undeniable that the nationally emancipatory process here and elsewhere took place not only on a literary and artistic scale, but also on a journalist, philological, literary-historical, historiographic, scientific, and later political scale. [4] The national emancipator movement here was not covert but in a lively contact with other nation-formative processes. Thus grew the idea of Slavs and the Slavonic studies in our area (the most significant Slavonics of the period here were Josef Dobrovský, Antonín Jaroslav Puchmajer, Pavel Josef Šafařík etc.), and the formation of the Czech Baltistic Studies is connected to this as well (P. J. Šafařík, František Ladislav Čelakovský).

The inception of the Czech National Revival is dated to the 70s and 80s decades of the 18 th century in connection with the Enlightenment reformations. If we follow the traditional periodization of the national revival in the Czech literary science, this is the time when its first phase begins, defined by the scientific interest in the national history and language and its main representative is Josef Dobrovský. The second phase lasts approximately from 1806 until 1830, it is carried by absolutistic reformations and the Napoleonic wars, it is aesthetically defined by the approach of pre-romantism and specific manifestations of the revival are moving from a purely scientific interest to the literary field, the field of formation of new literary genres. Besides, the second phase is defined by the activation of the Czech national movement, and thus by the effort to spread national thoughts outside of the intellectual circles by agitation. The third phase, romantic from the aesthetic point of view, lasts approximately from 1830 until the revolutionary year 1848 and the fourth phase follows further into the 1960s. From a historical perspective, it is a period of the Bach absolutism, from the perspective of the national movement, the Czech language is more widely gaining the position of the official language and servitude is repealed, and thus a large part of the population is economically emancipated. In this final phase, there is the acquisition of a conscious civil society, profiling of the Czech inhabitants and significant development and final establishment of the national culture. [5]

National revival is a phenomenon prone to very contracting interpretations depending on the ruling scientific-political paradigm and the manner of grasping this phenomenon is still the subject of academic disputes.


[1] SCHEIDER, Theodor. Nationalismus und Nationalstaat. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 1991, s. 110.
[2] KUTNAR, František. Obrozenecké vlastenectví a nacionalismus. Praha: Karolinum, 2003, s. 293-295; HROCH, Miroslav. Na prahu národní existence: Sen a skutečnost. Praha: Mladá fronta, 1999, s. 202-205.
[3] srov. ŠVEC, Luboš; Vladimír MACURA, Pavel ŠTOL[L]. Dějiny pobaltských zemí. Praha: Lidové noviny, 1996, s. 122-143.
[4] VODIČKA, Felix, ed. Dějiny české literatury. Sv. 2. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960, s. 21-61.
[5] ZELENKA, Miloš. K vybraným problémům národního obrození (oscilace romantismu s realismem jako komparativní problém). In: Slavica litteraria. Praha, 2013, roč. 16, č. 1-2, s. 92, 93.

Bibliography

Statě, články a práce pojednávající o Litevském slovníku:
LEMEŠKIN 2010: LEMEŠKIN, Ilja. Františeko Ladislavo Čelakovskio lietuvių kalbos žodynas. In: Leksikografija ir leksikologija. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2010, s. 98–113.
TOLLAROVÁ 2016: TOLLAROVÁ, Anna. Rukopisný slovník litevštiny z první poloviny 19. století z Knihovny Národního muzea. Praha, 2016. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Filozofická fakulta.

Prameny:
Litevský slovník. Knihovna Národního muzea, oddělení rukopisů a starých tisků, sign. IV A 11.
Wýpisky o gazyku litewském. Knihovna Národního muzea, oddělení rukopisů a starých tisků, sign.. IX E 4.

Literární archiv Památníku národního písemnictví, fond. F. L. Čelakovský.
Literární archiv Památníku národního písemnictví, fond. J. V. Kamarýt.

LEMEŠKIN 2018: LEMEŠKIN, Ilja. Vyjádření k psané podobě „Litevského slovníku“. Praha, 2018.
STRAKA 2018: STRAKA, Jiří. Znalecký posudek z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, zabývající se otázkou zda předmětnou archiválii, tj. Litevský slovník (sing.: IV A 11), jehož originál je uložený v Oddělení rukopisů a starých tisků Knihovny Národního muzea, napsal František Ladislav Čelakovský, narozený 7. března 1799 a zemřelý dne 5. srpna 1852. Praha, 2018.

Elektronické zdroje:
Lietuvių kalbos etimologinio žodyno duomenų bazė [online]. Vilniaus universiteto Filologijos fakultetas. Dostupné z: http://etimologija.baltnexus.lt/
LKŽ: Lietuvių kalbos žodynas [online]. Lietuvių kalbos institutas. Dostupné z: http://www.lkz.lt

Etymologické slovníky:
MACHEK 1957: MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého a slovenského. Praha: ČSAV, 1957.
SMOCZYŃSKI 2007: SMOCZYŃSKI, Wojciech. Lietuvių kalbos etimologinis žodynas. Vilnius: Vilniaus universitetas, filologijos fakultetas, 2007.

Další literatura:
BARTOŠ 1926: BARTOŠ, František Michálek. Soupis rukopisů Národního musea v Praze. Praha: Melantrich, 1926.
BĚTÁKOVÁ – BLAŽEK 2012: BĚTÁKOVÁ, Marta Eva – BLAŽEK, Václav. Encyklopedie baltské mytologie. Praha: Libri, 2012.
BÍLÝ 1899: BÍLÝ, František. O filologickém vývoji Fr. Lad. Čelakovského: Přednáška Fr. Bílého, konaná v Jednotě českých filologů na památku stých narozenin Čelakovského dne 25. února 1899. Listy filologické 26, 1899, č. 2, s. 103–116.
BÍLÝ 1907–1935: BÍLÝ, František (ed.). Korespondence a zápisky Frant. Ladislava Čelakovského 1–4. Praha: Česká akademie věd, 1907–1935.
ČELADÍN – BLAŽEK – KABELÁČOVÁ – SEITLOVÁ 2016: ČELADÍN, Jindřich – BLAŽEK, Václav – KABELÁČOVÁ, Tereza – SEITLOVÁ, Eva. Čekų baltistikos bibliografija. In: Acta Linguistica Lithuanica 74, 2016, s. 305–351.
ČELAKOVSKÝ 1825: ČELAKOVSKÝ, František Ladislav. Slovanské národní písně. Praha: Písmem J. Vetterlové z Wildenbrunu, 1825.
ČELAKOVSKÝ 1827: ČELAKOVSKÝ, František Ladislav. Litevské národní písně. Praha: Jan Host. Pospíšil, 1827.
ČELAKOVSKÝ 1837: ČELAKOVSKÝ, František Ladislav. Jazykozpytné rozmlouvání o jménu Slovan. Časopis Českého museum 11, 1837, s. 53–67.
ČELAKOVSKÝ 1850: ČELAKOVSKÝ, František Ladislav. Kvítí. In: Časopis Českého musea 24. Praha, 1850, s. 99–102.
ČELAKOVSKÝ 1852: ČELAKOVSKÝ, František Ladislav. Mudrosloví národu slovanského ve příslovích. Praha: František Řivnáč, 1852.
ČELAKOVSKÝ 1853: ČELAKOVSKÝ, František Ladislav. Čtení o srovnávací mluvnici slovanské na universitě pražské. Praha: František Řivnáč, 1853.
ČELAKOVSKÝ 1877: ČELAKOVSKÝ, František Ladislav. Čtení o počátcích dějin vzdělanosti a literatury národúv slovanských. Praha: Nákl. Musea Království českého, 1877.
ERBEN 2009: ERBEN, Karel Jaromír et al. Slovanské bájesloví. Praha: Etnologický ústav, Slovanský ústav AV ČR, 2009.
FRANCEV 1901: FRANCEV, Vladimir Andrejevič. Ostatki jazyka slavjan polabskich, sobrannyje i objasnennyje F. L. Čelakovskim. Petrohrad, 1901.
HANUŠ 1855: HANUŠ, Ignác Jan. Život a působení Františka Ladislava Čelakovského. Praha: [s. n.], 1855.
JUNGMANN 1839: JUNGMANN, Josef. Slovník česko-německý, Díl V., V–Z. Praha, 1839.
KOČÍ 1978: KOČÍ, Josef. České národní obrození. Praha, 1978
LEMEŠKIN 2008: LEMEŠKIN, Ilja. Augustas Schleicheris ir Praha. In: Lituanistinis Augusto Schleicherio palikimas. T. 1. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2008, s. 63–102.
LEMEŠKIN 2010: LEMEŠKIN, Ilja. Františeko Ladislavo Čelakovskio lietuvių kalbos žodynas. In: Leksikografija ir leksikologija. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2010, s. 98–113.
LEMEŠKIN 2014: LEMEŠKIN, Ilja: Rankraštinis Frydrichui Wilhelmui Hakui priskiriamas vokiečių–lietuvių kalbų žodynas Čekijoje. In: Acta Linguistica Lithuanica LXXI. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2014, s. 318–341.
MARVAN 2004: MARVAN, Jiří. Čelakovský stále mezi námi (K odkazu F. L. Čelakovského a jeho následovníků). In: Pocta Čelakovskému. Příspěvky ze sympozia k 200. výročí narození zakladatele české baltistiky Františka Ladislava Čelakovského. Praha: Univerzita Karlova, 2004, s. 11–18.
MARVAN – ŠTOLL 2004: MARVAN, Jiří – ŠTOLL, Pavel (edd.). Pocta Čelakovskému. Příspěvky ze sympozia k 200. výročí narození zakladatele české baltistiky Františka Ladislava Čelakovského. Praha: Univerzita Karlova, 2004.
PARKOSOVÁ 1999: PARKOSOVÁ, Ivana. František Ladislav Čelakovský: Soupis díla. Strakonice, 1999.
SEDLÁČEK 1993: SEDLÁČEK, Miroslav. K vývoji českého pravopisu. Část 1. Naše řeč 76, 1993, s. 57–71. (Dostupné z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=7120)
ŠEFERIS 2009: ŠEFERIS, Vaidas. Kristijono Donelaičio kūryba čekų filologijos akiratyje. Senoji Lietuvos literatūra 28, 2009, s. 41–62.
WEINGART 1929: WEINGART, Miloš. Slovanská filologie na Karlově universitě v letech 1918–1929. Praha: Orbis, 1929.
ZÁVODSKÝ 1982: ZÁVODSKÝ, Artur. František Ladislav Čelakovský. Praha: Melantrich, 1982.