The Lithuanian Dictionary is a handwritten lexicographic relic kept at the Department of Manuscripts and Early Printed Books of the Czech National Museum Library (shelfmark IV A 11). This work spanning 30 sheets of a large format (21.5 × 35.5cm) represents a unified and finalized philological study (ordered alphabetically from A to Ž). It is a transcript (created approximately in the years 1850-1851) of the original work which was being created continuously throughout the first half of the 19 th century. The first mention of "Letawský Slownjk" (The Lithuanian Dictionary) of F. L. Čelakovský can be found in the fragment of a letter from J.V. Kamarýt from 1827.

The Dictionary contains 1701 entries. Specifically:
  1. 1643 entries with the czech word in first position (in several cases, lexemes from a different register occur, most often from Slavic languages), followed by Lithuanian equivalents, grammatical notes, examples of use, and often etymological interpretation;
  2. 4 entries without an explanatory article;
  3. 54 entries indicating relating terms which were separated based on semantics and listed at the introduction of The Dictionary under the title Relationships attached (at fol. 2v) to entries under the letter A.
The entries are ordered randomly within their group.
Division into categories and work with the database
The Lithuanian Dictionary as a philological study
About The Lithuanian Dictionary (authorship, dating, context) About The Lithuanian Dictionary (authorship, dating, context)
1701 results
běs, v. baisus /pod báti se, bázeň/; baisi žvẽris, zlé, dravé zvíře; baisa, -õs, f., leknuti, třas; baisu, baisẽjú, -ẽti, báti se.
121/B62
Noun | Mythonyms
běsníti, baistu, baisti, zůřiti; baisůs, baisẽjůs, -ẽtis, hroziti se; baisaus, -sytis, též.
122/B63
Verb
býti, sr. byla, -õs, f. = řeč; pověst; obsah; nebylys, -e, m. f., němý; pabylau, pabyloju su kom, rozmlouvati s kým.
123/B64
Verb
baba (stará), bobà, -õs, f.; též starší matka; bobũ wẽra, babská víra, pověra; bobkalys, -io, m. čtvrtý muž ženin; bobwedys, -dzio, babí ženich, (jenž s babou oženil).
124/B65
Noun
baňka (džbán), bónke, -ẽs, f.
125/B66
Noun
barrvínek, borwikkai, -ũ, m. pl.
126/B67
Noun | Phytonyms
baviti, bowiju, -iti; bowijůs, -itis, b[avit]. se.
127/B68
Verb
Bez, bůkas, búkas, -o, m.
128/B69
Noun | Phytonyms
býti, kořen bu, skr. dhû /perf. buwau, byl; fut. busiu, budu; inf. buti, býti; imperf. budawau; conj. búcziau, butu; imper. buk; v Žem. pres. buwu n. bunu; - buwimas, -o, m. bytí, stav; buwis, -wjo, m. bydlo; buwaine, -ẽs, f. pusté bydliště.
129/B70
Verb
buben, búbnas, -o, m.; bubniju, -iti.
130/B71
Noun
bouda, búda, -õs, f.; budininkas, -o, m., obyvatel bud, chatrčí; budawóju, -oti, stavěti.
131/B72
Noun
bývalost, búdas, -o, m. = spůsob, povaha, vlastnost, mrav; žémẽs budas, obyčej země.
132/B73
Noun
bdíti, bùdu, budẽju, -ẽti, hlídati; bundu, bùsti, bdíti; bùdinu, -inti, budinti; budinůs, -intis, zb[udit] se, budyne, -ẽs, f., noční hlídka; odtud také.
133/B74
Verb
bodrý, bùdrus, -i, wach, wachsam, frisch
134/B75 German Written Text | Red Lettering
Adjective
bůh, sr. búgstu, búgti = hroziti se, lekati se; baugus, -i = bázlivý; strašlivý, hrozný; baugsztus, -i = též, pak i divý (k. p. kůň); baugsztumas, -o, m. bázlivost; divost; užbugstu, zdivočiti se; - bužawoju, -oti, trapiti (katem).
135/B76
Noun | Mythonyms
bubřeti, burbẽju, -ẽti.
136/B77
Verb
búra, bouře, sr. búris, -io, m. = lijavec; Isz didzio búrio mažas lytus, z velkého lijavce malý déšť.
137/B78 Sentence in Article
Noun
burlák, polský neb ruský pán; lotyš. burlaks prostý Rus potulný.
138/B79
Noun
burák (červená řepa), burrókas, -o, m. /sr. purpur/.
139/B80
Noun
buiný, buinus, -i; buinyste, -ẽs, f., bujnost.
140/B81
Adjective
bláštěti, blesczoju, -oti; blyszkiu, -kẽti; blizgẽti.
141/B82
Verb
blednouti, /sr. bléstu, blésti = hasnouti, mizeti/; - blyksztu, blykszti; iblyksztu, zblednouti; zemříti.
142/B83
Verb
bůh sněhu, Blizguttis, -io, m. /sr. blíštiti/; Blizgẽlis.
143/B84 Red Lettering
Noun | Collocation Clause, Phrase, etc. | Theonyms
blázen, blóznas, -o, m. = šibal; bloznyste, -ẽs, f., šibalství.
144/B85
Noun
blouditi, blud; sr. blúda, -õs, f., šibalství; blúdiju, -iti = toulati se; pablúdimas, -o, m. poblouzení, blud; Pabludnycze, -ẽs, f. = poludnice, bludička.
145/B86
Verb
bludo, rus. (mísa), blúdas, -o, m.
146/B87
Noun
blecha, blussà, -õs, f.
147/B88
Noun | Zoonyms
bráti, braniju, -iti = loupiti; branytojis, -o, m. loupežník.
148/B89
Verb
břeskati se, brẽkszta, brẽszko, brẽkszti; pradẽst brẽkszti, počíná svítati; apibrẽszkis, -io, m., svítání. Breksta, bohyně svítání (Sch. 107).
149/B90
Verb
břeštiti (štěkati), brẽscziu, bresczẽti.
150/B91
Verb
brod, brydis, -dzio, m.; bredù (brindu) = bředu,
151/B92
Noun
broditi inf. brìsti; bredzoju, -oti; bridoju, -oti; bridau, -dyti; bradau, -dyti; braidzoju, -oti; bradzoju, -oti.
152/B93
Verb
brod (Furt) brasta, -õs, f.
153/B94 German Written Text
Noun
břitva, brìtwa, -õs, f.
154/B95
Noun
brusina, brusnička, brukne, -ẽs, f. Vaccinium vitis idaea.
155/B96 Text From Another Language
Noun | Phytonyms
brvy, brunas, -o, m.; bruwis, -wjo, m.
156/B97
Noun
bohyně štěstí, požehnání, života: Láima, -õs, f. Taip Laima lẽmẽ, tak Laima ustanovila; Laime, -ẽs, f. též. Ant Laimẽs leistis, na náhodu, na štěstí něco dáti; - Laimas, -o, m. štěstí, osud; láimus, -i, šťastný, prospěšný; laimu n. laimju, -mẽti, prospívati, získati. (Sch. 119).
157/B98 Red Lettering | Sentence in Article
Noun | Collocation Clause, Phrase, etc. | Theonyms
bohyšky nižší třídy, víly, Laume, -ẽs, f.; též můra, divá žena, nejvíce víla; Laumẽs apmainytas, dítě obměněné (věště); Laumes josta, duha; Laumes pápas, hromový klín; Laume gul ant skilwjo, můra tlačí spícího žaludek /viz. cedulku/ (Sch. 118).
158/B99 Red Lettering | Sentence in Article
Noun | Collocation Clause, Phrase, etc. | Theonyms | Mythonyms
bohyně barev, Meletéle, -ẽs, f. /sr. modrý/ (Sch. 120).
159/B100 Red Lettering
Noun | Collocation Clause, Phrase, etc. | Theonyms
březen, Morczus, -aus, m.
160/B101
Noun