The Lithuanian Dictionary is a handwritten lexicographic relic kept at the Department of Manuscripts and Early Printed Books of the Czech National Museum Library (shelfmark IV A 11). This work spanning 30 sheets of a large format (21.5 × 35.5cm) represents a unified and finalized philological study (ordered alphabetically from A to Ž). It is a transcript (created approximately in the years 1850-1851) of the original work which was being created continuously throughout the first half of the 19 th century. The first mention of "Letawský Slownjk" (The Lithuanian Dictionary) of F. L. Čelakovský can be found in the fragment of a letter from J.V. Kamarýt from 1827.

The Dictionary contains 1701 entries. Specifically:
  1. 1643 entries with the czech word in first position (in several cases, lexemes from a different register occur, most often from Slavic languages), followed by Lithuanian equivalents, grammatical notes, examples of use, and often etymological interpretation;
  2. 4 entries without an explanatory article;
  3. 54 entries indicating relating terms which were separated based on semantics and listed at the introduction of The Dictionary under the title Relationships attached (at fol. 2v) to entries under the letter A.
The entries are ordered randomly within their group.
Division into categories and work with the database
The Lithuanian Dictionary as a philological study
About The Lithuanian Dictionary (authorship, dating, context) About The Lithuanian Dictionary (authorship, dating, context)
1701 results
zelený, žálas, -a ; želù, žélti, zelenati; růsti; barzda žela, vousy rostou; žalasis, -loji, zelený. Žalasis czetwergas, zel. čtvrtek, žalóju, -óti, zelenati se; atvůs, kad kůlai žalós, zaplatí, až se koly zelenati budou; žalinu, -inti, geleniti, želmů, želmens v. -nio, Sprössling, Schössling. Žole, -ês, f., zelí, tráva; pl. želes, byliny, léky; žolynas, -o, n., drn; žolyną rowem, zelené rvem, trháme; žolinymas, -o, m., travnaté místo; žolinêju, -êti, pásti; čarovati.
1641/Z36 German Written Text | Red Lettering | Sentence in Article
Adjective | Mythonyms
zima, žêma, -õs., f.; žêmą wasarą, v zimě v létě. Žemys, -mjo, m., severní n. severovýchodní vítr; v pl. žêmej, sever; žemjû žéme, severní země; žêminnis, -e, zimní; žemóju, -óti, zimovati. Pusžêmys, -mjo, m., polouzimí, den S. Pavla obrácení (25 Jan.)
1642/Z37
Noun | Mythonyms
zeman, žemblonas, -o, m.
1643/Z38
Noun
země, žéme, -ês, f.; ant žémês, na zemi; po žémè, pod zemí; žémas, -a, zemní, dolní, nízký; žemybe, -ês, f., pokova; žemummas, -o, m., dolina, nížina; Žemaicziei, Zemáci, obyvatelé ruské (nižší) Litvy, Samogiten; žéminnis, -e, zemná
1644/Z39
Noun
zemec, zemek, (krajan), žemonys, -io, žemkas. -o, swêtžémis, -e, m., f., cizozemec
1645/Z40
Noun
známka, ženklas, -o, m.; žénklinu, -inti, znamenati; ženkladaris, -e, m., f., vykladatel znamení, zázraků; apženklinnimas, -o, m., znamení (něčeho budoucího).
1646/Z41
Noun
zisk, v. žičiti
1647/Z42
Noun
známka, znamení, žyme, -ês, f.; grabo žyme, náhrobek; žymu, -êti, znamenati
1648/Z43
Noun
znáti, žinàu, -nóti ; Kas žino, Kdo zná, ví?; žinamas, -a, známý, povědomý; žinê, -ês, f., znání, vědomost; žina, -õs, f., též žyne, -ês, f., věda, vidma; pažinti, poznati.
1649/Z44
Verb
zrno, sr. žirnis, -io, m. = hrách, pelêdžirnnis, vika.
1650/Z45
Noun
zívati, žóju, -óti, klaffen, aufsperren; žotis, -ês, f., rozsedlina, otvor; žowáuju, -auti; žogauti, -auti, zívati
1651/Z46 German Written Text
Verb
zelié, žole,-ês, f., tráva, zelí
1652/Z47 Non-Czech word in First Position
Noun
zříti, žuru, -rcti ; žura, -õs., f., vyhlídka, perspektiva; žémžura, -õs. m., f., kdo pod tebe hledí; pražuru, žurti, prozříti.
1653/Z48
Verb
zvíře, žwêris, -õs., f. = dravé zvíře, zvláště vlk, žwêrinnis raisztas, zvířcí kruh.
1654/Z49
Noun
ženich, wedlys, -io, m.; kdo se ženiti chce, Freier, wedys, -dzio /if. vedu/
1655/Ž1 German Written Text
Noun
žena po druhé vdaná: páwada, pawadà, -õs., f., též macecha
1656/Ž2
Noun | Collocation Clause, Phrase, etc.
žádati, ždáti, wóžiti, -iju, ar wožaji tabáko, chceš tabáku?
1657/Ž3 Sentence in Article
Verb
žádost, chuť, wožijimas, -o, m.
1658/Ž4
Noun
žeň, daga, -õs., f., dagẽ, -ẽs, f.
1659/Ž5
Noun
žíti, žnouti, dagóju, -óti
1660/Ž6
Verb
želeti, gailu, gailẽti = litovati koho; gaila man, líto mi
1661/Ž7 Sentence in Article
Verb
žežule, gege; obyčejněji gégéle, -ẽs, f., géguže, též i bylina žežulka; naktẽs géguže (žežule noční), kohout
1662/Ž8
Noun | Phytonyms | Zoonyms
žel, géla, -õs., f., bolesť trvající; gélu, gélti, želeti; dantis géla, zub bolí; gélumà, -õs., f., tuhá zima (?); též gélmenis, -io, m.
1663/Ž9
Noun
želva, gélva, -õs., f. Mulde, skořepina
1664/Ž10 German Written Text
Noun | Zoonyms
žluť, gẽlẽ, -ẽs, f. = žloutenice
1665/Ž11
Noun
železo, géležis, -ẽs, f., géležinnis, železný; géležinne karwe, železná kráva
1666/Ž12
Noun
žihadlo, gélonis, -ẽs, f., gélu, gélti, gilu, gilti, píchnouti, bodnouti; gilys, -io, m., žihadlo včely; odtud gélumà, gélmenis = tuhá zima /v. pod žel. / a snad i železo.
1667/Ž13
Noun
žlutý, geltas, -a, geltà, -õs., f., žloutenice ; gelte, -ẽs ; geltunóju, geltunóti, žloutnouti, getóniju, -iti, žlutiti; geltliggà, -õs., f., gelsta, -õs., f., žloutenice; odtud Giltinẽ, -ẽs, bohyně smrti, mora (vlastně žloutenice, kterážto nemoc mnoho v Litvě řáditi musela, což tolik jmen jejích dokazuje).
1668/Ž14
Adjective | Theonyms
žena, sr. roditi
1669/Ž15
Noun
žésti v. hasiti; gẽžu, gẽszti, man kaklè gẽž, mne v krku žhe, mám žáhu v krku, gẽgůs, gẽsztis, žésti se, žéditi se po něčem, žádati se čeho; pagẽžu, žádostiv býti, žádati msty; pagẽžimas, -o, m., msty žádost, mstivost; pagẽžà, -õs., f., msta; pagẽžůs, -gẽsztis, pomstiti se
1670/Ž16
Verb
žéditi se, v. žésti; geidu, n. geidziu, geisti, žádati, žádostiv býti; geistas, -a, žádostivý, erwünscht, též geidingas, -a, begehrlich.
1671/Ž17 German Written Text
Verb
žádost; geidimas, -o, m; -geidulys, -io, choutka, apetit. - Žádati v. gadati – hádati a hodlati
1672/Ž18
Noun
= že, u = gu, =gi; Kurgi, Kdeže = důkgi = dejž(e).
1673/Ž19
Particle | Collocation Clause, Phrase, etc.
žíti, živiti, sr. hojiti
1674/Ž20
Verb
žalud, gille, -ẽs, f.
1675/Ž21
Noun | Phytonyms
žernov, girna, -õs. f., žernov mlýnu ručního ; v pl girnos = ruční mlýn ; wežio girna, račí kámen /žernov místo zrnov?/, zrno
1676/Ž22
Noun
živý, gywas, -a ; gywas sidabras, živé stříbro, rtuť; gywas wandů, živá vodá, gywa mẽsa, živé n. divé maso; gywys, -wjo, m. zvíře.
1677/Ž23
Adjective
život, gywastis, -czio; gywatà, -õs., f., živobytí; gywátininkas (životník), obyvatel
1678/Ž24
Noun
žíti, gywénu, -énti; též bydliti; gaiwus, -i, živý, bodrý, čerstvý; gaiwinu, -inti, živiti, oživiti, občerstviti /sr. had/
1679/Ž25
Verb
žádostivost, gůdas, -o, m. (žáda), lakomství; gůdus, -i, (žádný), lakomý; gůdummas, -o, m., žádost; czéstgůdis, -e, ctižádostivý.
1680/Ž26
Noun