The Lithuanian Dictionary is a handwritten lexicographic relic kept at the Department of Manuscripts and Early Printed Books of the Czech National Museum Library (shelfmark IV A 11). This work spanning 30 sheets of a large format (21.5 × 35.5cm) represents a unified and finalized philological study (ordered alphabetically from A to Ž). It is a transcript (created approximately in the years 1850-1851) of the original work which was being created continuously throughout the first half of the 19 th century. The first mention of "Letawský Slownjk" (The Lithuanian Dictionary) of F. L. Čelakovský can be found in the fragment of a letter from J.V. Kamarýt from 1827.

The Dictionary contains 1701 entries. Specifically:
  1. 1643 entries with the czech word in first position (in several cases, lexemes from a different register occur, most often from Slavic languages), followed by Lithuanian equivalents, grammatical notes, examples of use, and often etymological interpretation;
  2. 4 entries without an explanatory article;
  3. 54 entries indicating relating terms which were separated based on semantics and listed at the introduction of The Dictionary under the title Relationships attached (at fol. 2v) to entries under the letter A.
The entries are ordered randomly within their group.
Division into categories and work with the database
The Lithuanian Dictionary as a philological study
About The Lithuanian Dictionary (authorship, dating, context) About The Lithuanian Dictionary (authorship, dating, context)
1701 results
čistiti se, czystijůs, -itis; žwaigzdes czystijas, hvězdy se čistí.
201/Č25
Verb
čižma, czižma, -õs, f. – czužma, -o, m., pantofel
202/Č26
Noun
čulka (punčocha), czulka, -õs, f. – též onuce.
203/Č27
Noun
čupřina (Haarschopf), czupryna, -õs, f. (od czup; czópiu, -pti = chopiti; odtud naše cíp? něm. Zopf?).
204/Č28 German Written Text
Noun
čarovati, mámiti: czùstiju, -iti (od czùsta, adv. mamem, zdáním).
205/Č29
Verb
čtveračiti, czwerijůs, -itis.
206/Č30
Verb
čtvrt, czwẽrtis, -ẽs, f., – -czio, m. (z pol. cwierć); czwirtis, -czio, m.
207/Č31
Noun
česati, sr. kassà, -õs, f., ženský rulík, kosa; kassau, -syti, škrábati, koně česati; galwą kassyti, hlavu škrábati; perkassinẽju, vyhrabati (jako slepice); – kàssu, kàsti, hrabati, kopati; nagais kàsti, nehtami hrabati; kastinei, -ũ, pl. m. kov, co se ze země vykopá /v. kopati/.
208/Č32
Verb
Čtyry, kétweri, m. kétweres, f., zastaralá; nyní kéturi, m. kétures, f.; kétweres kéturi deszimtis, 40; kéturi szimtai, 400; kéturi tukstanczei, 4000; keturolika, 14.
209/Č33
Noun
čtvrtce, ketwirtis, -czio, m.
210/Č34
Noun
čtvrtek, ketwérgas n. cztwérgas, -o, m.
211/Č35
Noun
klíti, keikiu, keikti.
212/Č36
Verb
kletba, prakeikimas, -o, m. (prokletí).
213/Č37
Noun
červ, kirmis, -mjo, m.; též: kirméla, -ẽs, f.
214/Č38
Noun
Červen, Kirméliũ menů; – Kirméliũ dẽna, den S. Petra a Paula (29 června).
215/Č39 Red Lettering
Noun | Mythonyms
čistý, kystas, -a; czystas, -a.
216/Č40
Adjective
čado (dítě), kúdikis, -io, m.
217/Č41
Noun
Červen, Púdimo menů /úhorový měsíc; púdimas, -o, m. úhor; púdau, pudyti, hníti, úhorem nechati; púwu (púnu), púti, hníti, práchnivěti/.
218/Č42 Red Lettering
Noun
čas (zvláště denní), laikas, -o, m.; kas yr’ laik’s, kolik je času (hodin)? per ilgą laiką, za dlouhý čas /sr. loučiti?/.
219/Č43
Noun
Červenec, Lẽpõs menů, Lẽ́pinnis menů, Lẽpžẽdis menů /v. lípa/ = Lípen.
220/Č44 Red Lettering
Noun
Červen, Mẽszlinnis, -io, m. /měsíc, kterého se hnůj (mẽszlas, -o, m. v pl. mẽszlai) na pole vozí/.
221/Č45
Noun
čarodějnice, rágana, -õs, f. raganus, -aus, m. raganauju, -auti, čarovati /sr. roh?/.
222/Č46
Noun
Červen, Sẽjos menů (měsíc síjný, Saatmonat); Sẽjinnis (menů); Sẽmenis, -io, m. (semenný m.) Sẽmeninnis , -io; Sẽmenojis, -o, m. též.
223/Č47 German Written Text | Red Lettering
Noun
čítati (počítati i čísti), skaitau, -tyti; ant pirsztũ skaityti, na prstech počítati; skaitytine, -ẽs, f., písmeno; v pl. skaitytines, abeceda; skaitinne, -ẽs, f., ruská početní deska (sk = č).
224/Č48
Verb
čistý, skystas, -a (o tekutinách); skaistas, -a, jasný; skaistu, -stẽti, svítiti se, jasný býti; skaistinu, -inti, čistiti.
225/Č49
Adjective
čepec, czepczes, -ũ, f. pl.
226/Č50
Noun
černá zvěř, sr. czernas, -o, m. divoký vepř.
227/Č51
Noun | Collocation Clause, Phrase, etc.
česati, szukkóju, -óti, käm̄en, flach hecheln ; szukkos, -ũ, f. pl. hřeben /od szukke, -ẽs, bruch, Riß, Lücke (česati = čechrati)/.
228/Č52 German Written Text
Verb
čtvrt, czwértas, -o, m.
229/Č53
Noun
člověk, žmogus, -aus, m.; žmonis, -ẽs, m.; toto druhé jen v plur. v obyčeji: žmones, lidé; duszia, ne žmogus, anděl, ne člověk; žmogyste, -ẽs, f., člověčenství; žmogẽdis, -dzio, m. lidojed /místo „žmonis“ přichází ve starších spisech také zkrácené „žmů“. Etymologii slova toho v „Pott de Lith. Bor. Principatu“, p. 64, 65/ : žmona, -õs, f., žena, člověčice; žmonyste, -ẽs, f., člověčenství. – lot. zilweks
230/Č54 Sentence in Article
Noun
ďábel, Aklatis, -czio, m. kad tawę Aklatis, kéž tebe Ďábel! /aklatistaké slepota/
231/D1 Sentence in Article
Noun | Mythonyms
duše, na mou duši = ant mano dusziõs.
232/D2 Sentence in Article
Noun
druhý, antras, -a.
233/D3
Number
dlouhý, ilgas, -a (časem i prostorem); i ilgus czẽsus metyti, na dlouhý čas odkládati (metati).
234/D4 Sentence in Article
Adjective
dub, užůlas, auźolas, -o, m.
235/D5
Noun | Phytonyms
dítě, waikas, -o, m.; děti, waikai /v. rod/; sr. lot. zilweks, člověk. – sr. věk.
236/D6 Text From Another Language
Noun
družba, parwedininkas, -o, m. /od vedu/.
237/D7
Noun
duchové zemřelých, lat. Manes, lit. Wéle, -ẽs, f. v pl. Wéles, -ũ, strašidlo, Welůkas, -o, m.
238/D8 Red Lettering
Noun | Collocation Clause, Phrase, etc. | Mythonyms
ďábel, Wélinas, -o, m. Wélnas, -o, m. Diblík. Wélnúksztis, -szio; dítě nekřtěňátko zemřelé: Mažas Welnúksztis.
239/D9 Red Lettering
Noun | Mythonyms
dělati, pracovati, weiktu, -kiu /sr. věk/.
240/D10
Verb