The Lithuanian Dictionary is a handwritten lexicographic relic kept at the Department of Manuscripts and Early Printed Books of the Czech National Museum Library (shelfmark IV A 11). This work spanning 30 sheets of a large format (21.5 × 35.5cm) represents a unified and finalized philological study (ordered alphabetically from A to Ž). It is a transcript (created approximately in the years 1850-1851) of the original work which was being created continuously throughout the first half of the 19 th century. The first mention of "Letawský Slownjk" (The Lithuanian Dictionary) of F. L. Čelakovský can be found in the fragment of a letter from J.V. Kamarýt from 1827.

The Dictionary contains 1701 entries. Specifically:
  1. 1643 entries with the czech word in first position (in several cases, lexemes from a different register occur, most often from Slavic languages), followed by Lithuanian equivalents, grammatical notes, examples of use, and often etymological interpretation;
  2. 4 entries without an explanatory article;
  3. 54 entries indicating relating terms which were separated based on semantics and listed at the introduction of The Dictionary under the title Relationships attached (at fol. 2v) to entries under the letter A.
The entries are ordered randomly within their group.
Division into categories and work with the database
The Lithuanian Dictionary as a philological study
About The Lithuanian Dictionary (authorship, dating, context) About The Lithuanian Dictionary (authorship, dating, context)
1701 results
Perštuk, Prssek (gnomen) /sr. brada/
1041/P156
Noun
purpur, burnotas, -o, m. /burna, -õs, f. = ústa; burnojůs, -otis, hubičkovati se; hubovati se/
1042/P157
Noun
pozdravovati, lábinu, -inti, n. libý
1043/P158
Verb
podlubí, sr. lùba, -õs, f.; v p. Lùbos, strop (dřevěný)
1044/P159
Noun
paznecht, v. nehet
1045/P160
Noun
psáti, rászau, -szyti; též vyšívati; rásztas, -a, m., spis
1046/P161
Verb
podzim, rùdenis (obyč. rudů), gen. rúdens; rùdenij, rùdens czẽšè, na podzim; rudeninnis, -e, podzimní; Rudenninis (menů), Září, též Rudugis, Ruduggys, -io, m. /sr. rudý/
1047/P162
Noun
pátek Velký, sausa petnyczia (suchý pátek)
1048/P163
Noun | Collocation Clause, Phrase, etc. | Mythonyms
Prosinec, Sausis, -io, m. (Suchý měsíc); dle jiných prý Leden; též Sẽkis, -io, m. Prosinec, srov. sekù, sekti, vyschnouti /v. schnouti/
1049/P164 Red Lettering
Noun | Mythonyms
přísahati, v. síci (přisíci)
1050/P165
Verb
pražiti, spráginu, -inti ; spirginu, sproginu.
1051/P166
Verb
praskati (dříví v ohni), spragu, -gẽti
1052/P167
Verb
proud, sr. spraudiju, -iti ; spraudziu, sprausti, drängen, stossen.
1053/P168 German Written Text
Noun
píď, sprindis, -dzio, m.; spréndziu, spręsti, pídí obsáhnouti, umspaṅen.
1054/P169 German Written Text
Noun
pražiti, sproginu, -inti ; spraginu, -inti
1055/P170
Verb
přístav, státala, -õs, f., Anfurt, Landungsplatz
1056/P171 German Written Text
Noun
příkrý, tuhý, staigus, -i ; staiginni trépai; příkré schody
1057/P172
Adjective
pozdraviti koho, v. svědčiti
1058/P173
Verb
páliti, sr. šáliti (sálati)
1059/P174
Verb
pohřeb, czermenes, -iû, f. pl; zvláště pak pohřební hostina n. kvas /čermenes?/
1060/P175
Noun
posvěcení (chrámu), paszwentimas, -o, m.
1061/P176
Noun
půjčiti, po-žičiti, v. žičiti
1062/P177
Verb
přáti, v. žičiti; srov.
1063/P178
Verb
Prija, sr. Žiča
1064/P179
Noun | Theonyms
rovnodení, susiẽjimas naktẽs su dẽnà, t. sněti (sejití se) noci se dnem
1065/R1
Noun
rozum, v. um.
1066/R2
Noun
rarášek, ùmaras, -o, m., sr. vějice, judra, -õs, f.
1067/R3
Noun
řeka, uppẽ, -ẽs, f., /sr. Úpa/; říční: uppinnis, -e
1068/R4
Noun
Radumira, sr. čtvrtek zelený /viz. Měta (hod)/
1069/R5
Noun | Mythonyms
řeč, /rok, výrok, v. praviti/ ; /-kalba, -õs, f.; Lẽtuwjû kalba; jazyk litevský; nẽkû kalba, daremná řeč /sr. neguam/; w. mluviti
1070/R6
Noun
Říjen, měsíc, Lapkristys, -sczio, m. (Lapkrizdys?) od krintu, kristi, padati, = Listopad
1071/R7 Red Lettering
Noun | Collocation Clause, Phrase, etc. | Mythonyms
roditi se, gemu, gimti (sr. žens); dẽwo sunus žmogumi gimo; boží syn člověkem narodil se; gema, -õs, f., časné dítě; gimine, -ẽs, f., rod, kmen, rodina, příbuzenství, potomstvo; prastôs giminẽs, sprostého rodu; giminéle, -ẽs, f. m rodina; giminyste, příbuzenstvo; gymis, -mjo, m., zplod, gimdau, -dyti, zploditi, zroditi; gaminu, -iti, děti ploditi; girrę gaminti, les saditi, sr. příbuzenství.
1072/R8 Sentence in Article
Verb
rob, térnas, -o, m. /sr. bráti/ původně: dítě, syn; nyní pacholek; bebérnis, -e, bezdětný
1073/R9
Noun
ráno, rytmétis, -czio, m. /v.mẽta/
1074/R10
Noun
robota, rabatà, -õs, f., práce, namáhání
1075/R11
Noun
raditi (činiti), koř. rád; rāndù, rásti, najíti, nalezti ; rastuwes, -wjû, f. pl, nalezené věci; rastojis, -o, m. nálezce; prarandu, utratitit, ztratiti
1076/R12
Verb
roh, rágas, -o, m.; též cíp; rágai, rohy jelení; raguttis, -czio, m. roh; raginne sapẽlka, rohová trubka; raginnes, -iû, f., p., porožné (daň z hov. dobytku); nosragis, nosorožec
1077/R13
Noun
rohatina, sr. ragòtine, -ẽs, f. = kopí; ráges, -iû, f., pl., (rohy) sáně.
1078/R14
Noun
raditi, ráginu, -inti; též puditi; nerágintam po solù, s nezvaným (hostem) pod stolici; -rankda, -õs, f., nájem; randórus, nájemník
1079/R15
Verb
rámotí, rakandas, -o m.
1080/R16
Noun